Limitovaná edice pravého Absinthu 111, který představuje čtyři elementy.

Minulost, přítomnost, budoucnost a věčnost.

Minulost zastupuje Vltavín, jediný drahokam, který vznikl při dopadu meteoritu.Na každé lahvi je pěčlivě vybroušená slza múzy. Přítomnost představuje unikátní láhev z ručně foukaného barevně laděného českého skla. Každá láhev je jinak barevně odlišená. Všudypřítomné sklo. Bohemia crystal = české sklo. České sklo je nesmazatelné s přítomností. České sklo je fenoménem ve světě.

Budoucnost jsou nanovlákna. „Nanonáhrdelník“ součástí lahve jedinečného absinthu.

NANOVLÁKENNÝ PRVEK vyjadřující budoucnost… spojení „nanodetailu“, elegance a funkčnosti.

Pro originální Absinthe 111 jsme vytvořili v laboratořích klastrové organizace Nanoprogress a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI, TUL) funkční „nanonáhrdelník“ umožňující zachytit jedinečnost nacházející se uvnitř lahve. Sebemenší kapka uniklá při nalévání absinthu bude absorbována nanovlákennou strukturou, a tak zůstane esence exkluzivního nápoje součástí lahve navždy (ani kapka nazmar). Mimo to, tento nanovlákenný náhrdelník přidává prvek elegance vyjadřující jemnost, ale také velký potenciál nanomateriálů i v méně očekáváných aplikacích.

Nanomateriály, včetně nanovlákenných struktur, jsou materiály, které obsahují částice přibližně 10 000x menší, než je lidský vlas. Jejich vlastnosti jsou zcela unikátní, a proto se využívají v mnoha aplikacích (filtrace, medicína, kosmetika, automobilový průmysl, biotechnologie a mnohé další). I přes rozsáhlý výzkum a současné využití těchto struktur je teprve jejich masivní vzestup očekáván.

„Budoucnost je v nanomateriálech a jejich modifikacích…s nárustem populace, jejich materiálních a prostorových potřeb je žádoucí se zaměřovat na „malé“ věci s obrovským potenciálem.“

Absinthe je věčnost

Vepsal se do celé generace malířů, básníků a spisovatelů. Je stále nezodpovězenou otázkou, nakolik se právě tenhle bylinný nápoj stal inspirací k novému vnímání světa i vlastního nitra, nakolik se propsal do impresionismu, do surrealismu nebo dadaismu a jejich ponorů do nevědomí. Jisté je, že právě tahle unikátní kombinace bylin přispěla k posunutí mnoha hranic právě díky svým psychostimulačním účinkům – že umocňovala kreativitu, otevírala nové rozměry vnímání a představivosti. (A samozřejmě si vybírala i svou daň.)

Ale jsou i jiné pohledy. Pelyněk, fenykl a anýz jsou svatá trojicí bylin, kterou najdeme v nejstarších záznamech napříč kulturami a kontinenty. Od Číny a Indie přes Persii a Středozemí, až po Nový svět. Používali je taoističití léčitelé, v tři a půl tisíce let starých lékopisech je zmiňují už egyptské Ebersovy papyry. I divá zvěř zná benefity, které příroda do každé z těchto léčivek uložila. Vrabci v Kanadě vplétají do hnízd lístky pelyňku, aby svá mláďata ochránili před parazity, krávy a kozy jím na pastvě tiší žaludeční nevolnost. I člověk se vyvíjel ve spojení s bylinami ještě dřív, než se stal člověkem. Teprve současná věda pomalu nachází vysvětlení jejich účinků a pojmenovává jednotlivé aktivní látky. Nobelova cena za medicínu byla v roce 2015 udělena za objev a charakteristiku artemisininu z pelyňku a zjištění jeho účinku proti malárii.

Magie svaté trojice bylin prostupuje dějinami všech civilizací. Ale teprve na alpských úbočích k nim podhorští bylináři přidávali ještě meduňku, yzop a další byliny, aby stvořili absint, všelék, elixír, který promrzlé poutníky vrací do života, zahání nemoci, povzbuzuje představivost a otevírá mysl. Během několika málo desetiletí si získal absint neobyčejnou oblibu a stal se kultovním nápojem básníků, umělců i všech, kdo hledali cestu z dusivé šedi každodennosti.